Praha,
20
Červenec
2016
|
14:07
Europe/Amsterdam

Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj: český design má dobře našláputo

Shrnutí

Michal Froněk se svým studiem Olgoj Chorchoj patří k české designérské špičce. V rozhovoru jsme se ho ptali, jakou roli může v pracovních prostorách hrát umění a kam podle něj směřuje český design.

Vaše studio Olgoj Chorchoj funguje už od roku 1990. Co se za tu dobu podle Vás nejvíc změnilo na požadavcích klientů při řešení pracovních prostor?

Klienti jsou dnes náročnější, jsou vzdělanější a mají víc zkušeností. Kromě dobře vyřešené dispozice, ergonomie a samotného návrhu je důležité dnes reflektovat, že se změnil také způsob práce, což zasahuje i do pracovního prostředí. Dnes zaměstnanci kromě aktivní práce zároveň i odpočívají. Hodně firem razí trend sdílených pracovišť, v nichž se vytváří například miniaturní kóje s dobře vyřešenou akustikou.

Také hraje roli ekonomika. Dnes už nejsou v kurzu monstrózní manažerské stoly, ale spíš miniaturizovaná pracoviště, která trvoří v podstatě jen pracovní stůl. Ale ne nutně jde o jen o peníze, často se stává, že lidé rekonstruují historický palác a snaží se co nejvíc zachovat genius loci místa a doplňujeme ho jen velmi citlivě současnými prvky.

Vzpomenete si na nějaké povedené realizace, které Vás zaujaly? Něco velmi povedeného v rámci kanceláří v Česku, třeba i od vaší konkurence?

Určitě nové kanceláře pro Avast, které právě dodělali kolegové Vrtiška a Žák. To je přesně ten přístup o kterém mluvím, kdy firma zaměstnancům kromě jídla a svačin nabízí výjimečné prostředí. Vzhledem k rozpočtu měli možnost používat skvělé značky jako Vitra, B&B nebo Cassina, což znamená, že pracujete s labely, z nichž je každý tvůrcem stylu a lídrem oboru, a máte díky tomu možnost vytvořit něco unikátního.

Úplně jiná poloha je facelift kanceláří Ambiente, které dělala moje manželka: secesní dům, Maislova ulice, kreativní tým lidí kteří se motají kolem jídla, to si vyžaduje úplně jiný přístup. Takže tam umístila vysoké stoly na rychlý meeting, doplněné hezkým nábytkem, velkou roli hraje grafický design od studia Najbrt, které s nimi výrazně spolupracuje.

Další povedenou realizací je SocialBakers od D3A, kde používají industriální postupy, to je nám docela blízké, přesto, že jsme jemnější. Ty technologické věci jsou ale zajímavé a rádi je používáme. Jednou z nich jsou třeba kontejnerové boxy, modulární systémy působící hodně industriálně, z nichž právě připravujeme kanceláře firmy Koma, která je vyrábí a realizovala z nich Expo v Miláně. Zajímavý je na tom také omezený rozpočet a nutnost používat úplně normální materiály, to vás třeba nutí řešit ty prostory atypicky nebo hodně jednoduše. Je to zajímavější, než mít otevřený rozpočet.

Pracujete často se sklem. Je pro něj využití i v moderních kancelářských prostorách?

Michal Froněk
Pokud je něco osvětlené zářivkou v polystyrenovém podhledu, tak se o tom vůbec nemusíme bavit. Podotýkám, že nám vůbec nevadí levné věci, naopak. Ale neradi používáme systémová řešení, protože u nich potom chybí prostor pro kreativitu.

Sklo je tvrdý materiál a špatně odráží zvuk. Proto ho dnes, kromě oken a propustní výplně, můžeme použít jen omezeně, třeba ve formě zajímavého osvětlovacího prvku. To teď děláme na studii jednoho hotelu a docela si s tím hrajeme, v podobě kapky nebo skleněné bubliny evokuje vodu a je to ideální výtvarný prvek, který se opakuje a prosvětluje ty prostory. Navíc, díky tomu že jsme v Česku, tak je to pořád zaplatitelné a realizovatelné. Díky tomu, že jsme art directoři ve sklárně Bomma a pomáháme s transformací sklárně Rückl, tak ty technologie máme každý den na stole. To by bylo, abychom je nevyužili.
Michal Froněk

Někteří designéři tvrdí, že firmy se při vylepšování prostředí ve svých kancelářích na prvním místě soustředí na místo, kam se dostane klient – a málokdo myslí primárně na zaměstnance. Máte také takovou zkušenost?

To je klišé, absolutně se to nedá zobecňovat. Když v kanceláři sedí student, který vyplňuje formuláře, nepotřebuje dýhovaný stůl s masivní hranou, ale bude mu stačit levná sériová židle. Na tom zásadně ušetříte, ekonomika je důležitá. Navíc kanceláře se dnes dělají na velmi krátkou dobu, ty průměrné se mění jednou za tři roky, tam není prostor pro design, tam hraje prim funkce a ekonomika. Na druhou stranu je skvělé se tím zabývat v akademickém prostředí, zamýšlet se, jak to může vypadat v budoucnu, to třeba také posune vývoj kancelářských prostor.

Máme za sebou v Evropě v designu obrovskou historii, máme na co navázat a můžeme se odkázat k historickým prvkům, skvělým řemeslům a skutečným materiálům, nebo se bavíme o modernismu, který všechno přetavil do lapidarity, jednoduchých forem a exkluzivních materiálů? To je všechno nutné mít v hlavě a danou chvíli si vzít právě to, co potřebujeme.

Do jaké míry může být v kancelářských prostorách přítomné umění?

Je skvělé, když ve firmách umění figuruje i jinak, než jako pouhá dekorace, která dokazuje, že na to mají. Je lepší mít jedno kvalitní dílo v recepci nebo zasedačce, než umístit v každé kanceláři hloupost. Kultivovaná firma si to nechá vyrobit na míru tématicky k firmě nebo k danému prostoru. Nemusí to být jen obraz, ale třeba objekt, plastika nebo namalovaný strop, to je celkem jedno. Je dobré, když architekt spolupracuje s umělcem, a ten celý prostor dokončí, uzavře, zkultivuje. To není případ kanceláří na tři roky, o kterých jsem mluvil, ale když někdo staví prostory třeba i na desetiletí, tak je dobré se tím zabývat a nechat si to zpracovat na míru.

Před revolucí i krátce po ní v Česku design málokdo považoval za důležitý. Jak jsme na tom v současnosti, zlepšil se náš vztah k němu? Jak si stojíme v mezinárodním srovnání? Jaký odhadujete vývoj do budoucna?

Design tu po roce 1945 existoval, ale bylo strašně málo výrobků, které by skutečně patřily do kontextu toho, co se dělo ve světě. Nebylo to potřeba, protože to nechtěl trh, stačilo málo a všechno jste prodali. To se samozřejmě zásadně změnilo. Ale pár ikonických předmětů vzniklo, protože tvůrci a výrobci, co to měli na starosti, měli ambici tu věc udělat skvěle, a někdy se jim to opravdu povedlo. Takových věcí je málo, ale dají se určitě najít a jsou inspirací. Naopak předválčená funkcionalistická éra dostala špičkový design i mezi střední vrstvy hlavně prostřednictvím organizace Družstevní práce.

Co se týká dnešního designu, v oblasti nábytku a osvětlení je pro mne lákavá ta řemeslnost a autenticita, která z našeho prostředí vyšla. I naši zahraniční zákazníci vnímají Českou republiku jako obrovský potenciál. Vidím to i u svých studentů, kteří navrhují pro renomované firmy, ať jsou to elektrospotřebiče, osvětlení nebo nábytek. Mohlo by toho být mnohonásobně víc, ale vidím to pozitivně, firmy mají s kvalitním designem úspěch a mám pocit, že už jsme v tomto směru Evropani a z východoevropských států máme nejlépe našlápnuto. Pořád je toho málo, ale už ne žalostně.